Moje cesta

 Když jsem v dospělém věku vzala do ruky skicák a pastelky a začala kreslit, brala jsem to jako nástroj sebepoznání. Jako osobní a velmi intimní rozpravu mezi mnou a mou částí pro mne skrytou a neznámou.Ve svých obrázcích jsem nacházela barvy a tvary své duše, kterým jsem rozuměla intuitivně srdcem, nikoliv svou racionální myslí. Byla jsem proto vždy příjemně překvapená, když nějaká kresba oslovila i někoho jiného než mne. Byl to pro mne důkaz, že dokážu svá témata vyjádřit tak, že se dotknou duše jiného člověka. A současně jsem si tím potvrzovala, že jako lidské bytosti jsme si se svými hlubokými strachy i touhami velmi blízcí.

Zlom v mé tvorbě nastal během mého tříměsíčního pobytu na Havajském ostrově Mauvi. Kreslila jsem na podlaze malého zahradního domečku, obklopená pro mne exotickou přírodou a divokým a nekonečným oceánem. Moje duše se najednou nechtěla nechat vměstnat na formát 210 297 mm. Začala jsem přilepovat další a další čtvrtky, až vznikl můj první "slepovaný" obraz: Hawaii flower. Druhý slepovaný obraz z Havaje se jmenuje Dark spirit. Slepované obrazy měly tu výhodu, že jsem je mohla poskládat a vešly se pohodlně do batohu.

Po návratu do Čech jsem měla potřebu rozšířit nějaké kresby, které vznikly v období před Havají. Vznikly tak obrazy Story, Nine a Motýl.

Obrazy Oko a Žena jsem kreslila záměrně na slepený podklad. Vedla mne k tomu potřeba zachytit scelení něčeho rozděleného či naopak rozdělení něčeho původně celistvého.

Mé kresby oslovovaly příležitostné diváky a vzbuzovaly údiv i obdiv. Ale já jsem neměla odvahu s podlepenými, potrhanými kresbami vyjít na veřejnost. Také mi v té době přišlo technicky příliš náročné vystavovat tak velké obrazy.

I s odstupem času mi kreslení na slepovaný podklad dává smysl. Tato technická nedokonalosti symbolicky vyjadřuje přiznání určitých fyzických omezení v kontrastu s vnitřní touhou duše roztáhnout křídla a rozlétnout se. Je symbolem určité etapy na cestě sebepoznání a osobního růstu.

Následuje další tvůrčí etapa, kdy kreslím určité, do jisté míry konkrétní, aspekty své duše. Zlatá paní, Květy zla a Temná sestra. Toto období bylo osobně náročné a jako jeho rekapitulaci a současně nádech do další životní etapy maluji obraz Život.

V roce 2016 se na tři roky stěhuji do anglického Cornwallu. Během každodenních procházek a meditací na pobřeží oceánu nacházím odpovědi na otázky životního směřování. Kreslím série Polperro Dragons a Mysterios (česky jim říkám Průvodci) a obraz Mořský drak. Kresby Chaos I a Chaos II jsem dokončila až po návratu do Čech. ( Zahrnula jsem je do serie Z Neptunovi zahrady)

Série Zakořeňování a obraz Vděčnost odrážejí další etapu v mém životě. Tázání se pomalu a křehce proměňuje v poznání a snad i životní moudrost. Nyní mně plně vyhovuje menší formát. Poslední díla jsou mnohem více zaměřená na sdílení s divákem ve srovnání s těmi předchozími. Nicméně původní záměr zůstává - je to rozprava se svou duší cestou intuitivního vnímání, které obchází racionální a analytickou mysl.

Předkládám divákovi nástin části individuační cesty vyjádřené abstraktními kresbami. Věřím, že osvěží a prohloubí důvěru v jeho vlastní kreativní rozpravu s nekonečně krásným vesmírem, který se ukrývá v nitru každého z nás.